Retina MacBook Air – právoplatný nástupce

Na více než týden jsem dostal do rukou milovaný Retina MacBook Air. Je těžké najít nějaká negativa na zařízení, jež bylo vždy na vrcholu své kategorie.

Můj první Mac byl MacBook Air. I můj druhý Mac byl Air a dodnes jej denně používám, zejména tedy pro kancelářskou práci. Miluji, že mohu celý den prožít bez nabíjení, je lehký jak pírko a nenajdeme na něm žádné zbytečnosti. Má všechno, co pro práci s textem, trochu editace fotek, posílání mailů a surfování po internetu potřebuji. Navíc vydrží i pár přednášek za den.

Dvoujádrový procesor je energeticky nenáročný, 8 GB RAM a 128 GB úložného prostoru mi zcela stačí, proto jde o mou volbu číslo jedna pro běžný den. Pravdou je, že se za roky laptop nijak nezměnil, byl totiž perfektně stvořen pro svou cílovku. Je vytvořen pro průměrného uživatele. Když jej Steve Jobs vytáhl z obálky, vytvořil zcela novou kategorii notebooků. A když šlo o tak úspěšný koncept, proč by Apple něco měnil?

I když jsme se tak dočkali zcela nové verze, MacBook Air na stůl nepřihodil vůbec nic nového. Alespoň v základu – jasně, zmizelo podsvícené logo, stařičký displej nahradila Retina. Máme tu trackpad s Force Touch, třetí generaci klávesnice Butterfly, čip T2 a Touch ID. Takže spousta drobností přibyla, ale základní koncept zůstal zcela nezměněn.

Nový Air přišel, i když jej v roce 2016 Phil Schiller vlastně odsoudil k zániku. Měl ho nahradit MacBook Pro 13“, o němž se mluvilo jako o „novém Airu“. Dávalo to smysl. Váha byla podobná, šasi bylo extrémně tenké, dokonce o něco tenčí než u tehdejšího Airu. Jediným zásadním rozdílem byl nárůst výkonu o nějakých 15-20 %.

Nevíme, co se v Applu za poslední dva roky stalo s jeho strategií, každopádně jsme se nyní dočkali zcela nového MacBooku Air. Trochu se změnila váha, velikost je stejná jako u Pro a v používání není moc rozdílů. Apple si zachoval styl klávesnice, díky čemuž se pohodlně píše, i když máte notebook na klíně. Recept fungoval, neměnil se tak.

Stejně jako ostatní věci. Můžete říct, že je přechod na Retinu obrovským skokem, když původní panel neměl ani 1080p. Jasně, dostali jsme něco, co každý miluje a kde dobře známe krásné podání barev, upřímně zas o tak zásadní posun pro psaní textů a řešení mailů nejde.

Když však pracujete v Photoshopu nebo Illustratoru, rozdíl vás praští do očí. Ale to je vše. Apple displeje přehodil ne proto, že to bylo nezbytné, ale protože se to v roce 2018 očekává. Nový Air má silnější procesor i grafický výkon. Nárůst pokrývá potřeby displeje s Retinou. Když Apple s podobnými technologiemi experimentoval, objevoval se čas od času nějaký problém. Dnes je vše zcela bez mráčků.

Pokud se na seznamu změn posuneme dál, máme tu trojlístek, kvůli kterému by se někomu přechod na nový Air mohl vyplatit – čip T2, Touch ID a Butterfly 3. Klávesnice s tímto mechanismem po všech úpravách funguje zcela jinak než u původní verze, je úplně pohodlná a píše se na ní snadno bez překlepů. Za to Applu náleží velká pochvala.


Touch ID je něco zcela nového. Tlačítko Power bylo nahrazeno biometrickou identifikací. Funguje rychle a bez problémů, na hesla tak můžete zapomenout (pokud tedy už teď nepoužíváte Apple Watch). Je zajímavé, že přišlo Touch ID, ale Apple zcela vynechal Touch Bar. Kdo ví, možná se už neobjeví ani v dalších generacích MacBooků Pro.

V neposlední řadě je tu čip T2. Nejde o diamant, který by na všechny strany jasně zářil, ale jeho přítomnost musíme zdůraznit. Čip není nic nového, jde o starého známého pomocníka s procesy systému a dalších součástek. Díky řešení Apple do notebooku implementuje bezpečnostní prvky Secure Enclave, které známe i z iPhonů. Nyní má koprocesor na starosti šifrování úložiště, systém bezpečného spouštění, příkazy pro FaceTime HD kameru, mikrofon a reproduktory.

Jestli byste se mě zeptali, v čem je nový Retina MacBook Air jiný, řekl bych, že ve všem i v ničem. Na jednu stranu z něj mám úplně stejný pocit jako z předchůdců. Na druhou stranu jde o největší pochvalu, kterou mu můžu dát. Výrobce nedělal zbytečné změny, nepřidával zbytečný výkon, výdrž 12-13 hodin zůstala, zpracování šasi a hardwaru však prošlo zásadním přepracováním.

Nemá cenu pochybovat o tom, že jde o mnohem lepší volbu, než kterou je klasický MacBook za prakticky stejnou cenu. Jestliže zvládnete fungovat bez 15-20% nárůstu výkonu u MacBooků Pro, může jít o skvělou volbou vašeho přenosného počítače.