V roce 2003 jsem byla opravdu nadšená, když jsem objevila slušný DVD přehrávač za třetinu původní ceny. Nebylo o čem přemýšlet, musela jsem ho koupit, protože mé rozsáhlé sbírce VHS pomalu zvonila hrana.
Ani Apple nebyl pozadu, společnost z Cupertina zahrnula technologii do svých zařízení v poměrně rané fázi. Speciální edice iMac G3 DV z roku 1999 obsahovala DVD přehrávač a iMac G4 z roku 2001 zahrnoval SuperDrive, schopný číst a zapisovat CD a DVD. Tisková zpráva je stále k dispozici v Newsroomu Applu.
DVD je zkratka anglického výrazu Digital Versatile Disc (digitální víceúčelový disk) a svůj zlatý věk zažil v polovině 2000 let. Od systémů domácí zábavy, přes stolní počítače a notebooky, DVD bylo k dispozici na všech zařízeních, kde pomalu nahrazovalo CD. Nejrozšířenější byly disky s kapacitou 4,7 GB, k dispozici byla také verze DVD-R DL s dvojnásobkem, tedy 8,5 GB úložného prostoru. Trh s plastovými disky poměrně rychle rostl, na DVD jsme sledovali filmy, kupovali jsme limitované edice našeho oblíbeného seriálů a zachraňovali jsme na ně všechny rodinné vzpomínky.
Změna začala v Applu v roce 2007, kdy Steve Jobs představil Apple TV jako „DVD přehrávač pro 21. století“, který nezahrnoval optickou mechaniku. Jeho poselství bylo jasné: technologie otáčejícího se kotouče už není v kurzu. Tento trend potvrdil i příchod prvního MacBook Air v lednu 2008, protože počítač také neměl optickou mechaniku.
Bylo to šokující, i když Apple vyřešil drama nejen jedním, ale rovnou dvěma řešeními. První byl USB SuperDrive – který je stále dostupný – a druhým bylo sdílení v síti, které umožnilo vzdáleně se připojit k optickým jednotkám ostatních. Se všemi těmito kroky začal nezastavitelný pád DVD.
Ani třetí generace MacBooku Pro z roku 2012 neměla optickou mechaniku a iMac z téhož roku neměl DVD přehrávač. Znamenalo to rozloučení s plastovými disky. Poslední z nich byl model Mac Pro, který opustil CD a DVD v roce 2013. Apple však do října 2016 nabízel 2. generaci MacBooku Pro vybavenou optickými jednotkami.
Pro Apple je tedy DVD mrtvé, s výjimkou USB SuperDrive. Samotný formát DVD stále bojuje, aby zůstal naživu, ale v posledních několika letech prodejní čísla prudce poklesla. CNBC nedávno vydala zprávu o filmovému trhu a čísla jsou jasná.
Podle jejich analýzy nastala zlatá éra DVD v letech 2001 až 2005, kdy většina domácností přešla z VHS na nový formát. V tomto období lidé kupovali nové filmy na discích a také jimi nahradili svá oblíbená VHS. To se odrazilo i v prodejích. Na vrcholu v roce 2005 činil obrat na americkém trhu kolem 16,3 miliardy dolarů.
Pak začal pomalý pokles, s poklesem o 3 % v roce 2006. K skutečnému přelomu však došlo v roce 2008, zároveň s finanční krizí. Během recese se trh disků zmenšil o 26 %, z 15,7 na 11,6 miliard dolarů.
Ke dnešku překročil pokles tržeb 86 %. Extrémní pokles však nemá nic společného s finanční krizí. Vše začalo s trendem stahováním obsahu a rozšířením nových typů úložišť, jako byly jednotky USB a paměťové karty. To vše znamenalo, že jsme přestali považovat DVD za efektivní řešení pro ukládání dat.
A pokud jde o filmy, skutečný konec DVD znamenaly internetové obchody, půjčovny a rapidně rostoucí služby streamování. Tržby v tomto oboru, kterému dominuje Netfllix, vzrostl až do nebe. Od roku 2011 narostl o 1231 % na 13 miliard dolarů. A DVD s tímto tempem nemůže držet krok.
