Zrození iPodu
Po tolika úspěšných letech bylo třetí čtvrtletí roku 2000 prvním obdobím v novodobých dějinách společnosti, kdy se výnosy snížily. Koncem září klesla hodnota akcií Applu během jednoho dne o více než 50 % a v prosinci dosáhla rekordně nízkých hodnot. Rok 2001 byl tedy jedním z nejdůležitějších v životě společnosti. Apple mohl všechno ztratit nebo také získat. Později toho roku byl představen macOS X spolu s ikonickým iBookem a iPodem. Možná ani sám Steve Jobs netušil, že chystají zásadní průlom na trhu…
Myšlenka iPodu nepocházela od Steva Jobse, ale od Tonyho Fadella, který byl nezávislým dodavatelem Applu a později provozoval divizi společnosti Apple iPod & Special Projects Group. Fadell chtěl založit společnost, která přinese na trh MP3 přehrávač a bude nabízet zpoplatněné stahování hudby. Apple najal Fadella v roce 2011 a svěřil mu vedení týmu, který navrhoval MP3 přehrávač.
Tehdy byla ve hře ještě jedna firma, bez které by iPod nevznikl – PortalPlayer. Fadell věděl, že tato společnost už vyrábí MP3 přehrávač velikosti krabičky od cigaret. Apple se rozhodl zahájit s ní spolupráci. Po dvou čtvrtletích poklesu příjmů potřebovali přijít s něčím velkým. Přehrávač od PortalPlayer vypadal jako dobré rozhodnutí. Kromě téměř hotového hardwaru získali také napůl připravený operační systém.
Po dohodnutí transakce se ukázalo, že operační systém je plný chyb a že s hardwarem se nedá snadno pracovat. Jobs chtěl, aby přehrávač zvládl přehrávat různé typy souborů, od audioknih až po formát AAC. iTunes Music Store prodával později hudbu také ve formátu AAC. Naštěstí je překážky na cestě neodradily. Jony Ive přepracoval návrh celého produktu, a když byl prototyp hotov, Jobs přišel s mnoha nápady týkajícími se hlavně uživatelského rozhraní. Když se blížil konec vývojové fáze, vynořil se ještě jeden problém. Baterie nového zařízení vydržela pouze 3 hodiny na jedno nabití. Trvalo tři měsíce, než technický tým vyřešil tento „drobný“ problém. Jakmile byl problém vyřešen, už nic nestálo v cestě uvedení novinky na trh.
iPod 1G s posouvacím kolečkem
iPod 1G neboli iPod 1. generace byl oficiálně uveden na trh v říjnu 2001. Tehdy ovládaly trh discmany a přenosné přehrávače CD. Na trhu bylo několik přehrávačů od velkých značek s flashovým nebo HDD úložištěm. Nicméně iPod byl něco nového. Hlavně kvůli displeji a legendárnímu posouvacímu kolečku.
První iPod měl úložiště 5 GB, jeho černobílý displej měl rozlišení 160 x 128 pixelů. Vše za 399 dolarů, což byla v té době celkem vysoká suma. Kromě ceny tu byly další dva faktory, které zabránily tomu, aby iPod okamžitě ovládl trh. Byl vybaven konektorem FireWire a software byl kompatibilní pouze s Macem. Problémy se softwarem byly brzy „vyřešeny“, když se objevily mnohé neoficiální verze Windows, které uživatelům umožnily kopírovat hudbu do iPodu. Problém konektoru FireWire bylo možné vyřešit nákupem karet PCI, které ale nebyly levné.
Nové zařízení Applu nebylo instantním úspěchem, v prvních dvou měsících se prodalo okolo 125 000 zařízení. Nová verze s kapacitou 10 GB vyšla v březnu 2002, dokázala uchovávat vizitky a stála 499 dolarů. Zařízení bylo nadále určeno jenom pro používání s Macy.
iPod 2G s dotykovým kolečkem
V červenci 2002 dorazilo mnoho důležitých aktualizací. Nový iPod 2. generace byl vydán s 10- a 20GB úložištěm za 399 a 499 dolarů. Největší změnou však bylo, že posouvací kolečko bylo nahrazeno dotykovým kolečkem s dotykovým ovládáním. Tlačítka byla stále umístěna kolem kola. Uvedení nového modelu snížilo cenu stávajících modelů a iPody díky funkci MusicMatch oficiálně začaly podporovat také Windows.
První zařízení limitované edice s podpisy Madonny, Tonyho Hawka, Becka nebo No Doubt vyrytými na zadní straně za příplatek 49 dolarů vyšla před Vánocemi.
iPod 3G s dockovacím konektorem
Třetí generace iPodu dorazila na trh v dubnu 2003. Nastaly u ní dvě zásadní změny. Port FireWire se přesunul z horní části zařízení na spodní a byl přejmenován na dockovací konektor. Design byl výrazně změněn tím, že tlačítka z okolí dotykového kolečka se přesunula pod displej. Rozšířily se také možnosti úložiště, k dispozici byly modely s 10, 15 a 30 GB. 15- a 30GB verze měly přibalený dock jako dárek.
Spolu s vydáním nových modelů otevřel své brány také obchod iTunes Music Store, který zákazníkům umožňoval nakupovat hudbu online. Píseň stála 99 centů, a i když byla tato služba opět určena jenom uživatelům Maců, většina majitelů iPodů používala v té době PC s Windows.
V září 2003 se kapacita opět zvýšila a nabídka se rozšířila na modely s 15, 20 a 40 GB. Zařízení s 10GB úložištěm se přestalo vyrábět a doprodávalo se za nižší cenu (249 dolarů).
