10. ledna oslavil profesionální přenosný počítač Applu, MacBook Pro, své 20. narozeniny. K oslavě výročí si v tomto blogovém příspěvku zrekapitulujeme dosavadní historii MacBooku Pro, která je plná revolučních inovací.

Co bylo před MacBookem Pro?

MacBook Pro nebyl prvním profesionálním přenosným počítačem Applu; takové stroje existovaly i před rokem 2006, jen se tehdy neprodávaly pod dnešním názvem, ale jako Macintosh PowerBook, resp. jednoduše PowerBook. Základem prvního MacBooku Pro byl PowerBook G4, který debutoval v roce 2001 a zpočátku používal RISCový procesor PowerPC G4 vyvíjený Applem. Ve své kategorii patřil tehdy k nejlehčím a nejtenčím notebookům na světě, byl jedním z prvních notebooků se širokoúhlým displejem a prvním počítačem s elegantním a spolehlivým magnetickým řešením pro uzavírání víka displeje. Zajímavé je i to, že díky 15,2palcovému displeji, na tehdejší dobu výjimečnému výkonu a snadné přenosnosti si PowerBook G4 mnozí pořizovali a používali už jako náhradu stolního počítače.

S PowerBookem G4 tak měl Apple při tvorbě prvního MacBooku Pro silné základy, na kterých mohl stavět. Zachoval se tvar stroje i hliníkové šasi, novinkou však v lednu 2006 u prvního MacBooku Pro byla webkamera iSight a debut nabíječky MagSafe. Ještě v tomtéž roce Apple uvedl na trh 17palcovou verzi, která lépe vyhovovala těm, kdo dávali přednost stolnímu použití před mobilitou; a velkou novinkou byla tehdy i klávesnice s LED podsvícením, kterou Apple mimochodem poprvé použil u modelů PowerBook G4.

Ale proč se MacBook Pro jmenuje MacBook Pro?

Steve Jobs v roce 2005 s odkazem na jediný klíčový ukazatel oznámil, že Apple opouští platformu PowerPC; tím ukazatelem byl výkon na watt, tedy efektivita. Procesory PowerPC Apple vyvíjel společně s IBM a od roku 1991 také s Motorolou v rámci aliance AIM, ale v polovině 2000. let čipy PowerPC prostě v závodě zaostaly. IBM slibovala, že je připravena vyrobit pro Apple 3GHz procesor PowerPC G5, to se však nikdy neuskutečnilo. Navíc čipy s architekturou PowerPC ve srovnání s tehdy tržně vedoucími řešeními Intelu příliš mnoho spotřebovávaly a produkovaly příliš mnoho tepla. Apple se tak dostal do technologicky i strategicky vynucené situace a přijal rozhodnutí převést celé portfolio Macintoshů na platformu Intel x86.

Ani ne rok po přijetí a veřejném oznámení tohoto rozhodnutí Apple v lednu 2006 představil první iMac založený na platformě Intel a zároveň první MacBook Pro na světě. Název MacBook tedy signalizoval i změnu platformy: z laptopů PowerBook a iBook založených na PowerPC se stal MacBook Pro pro profesionální uživatele a MacBook pro školní a domácí použití. Protože se v roce 2006 souběžně prodávaly stroje s oběma typy procesorů, učinila změna názvů rozhodování pro zákazníky jednodušší.

Jako první v počítačích MacBook Pro

V průběhu své historie si MacBook Pro připsal řadu prvenství. Spolu s procesory Intel dorazil do všech počítačů Apple také čip SMC, jehož vyhrazeným úkolem bylo inteligentně řídit chlazení, jas a baterii. První velká designová změna přišla v roce 2008, kdy Apple zavedl konstrukci unibody, která se od té doby stala průmyslovým standardem. Šasi se frézuje z jednoho bloku hliníku pomocí přesných CNC strojů, díky čemuž byly stroje lehčí a tenčí, a přitom mnohem tužší a odolnější. V MacBooku Pro z roku 2008 debutoval i skleněný trackpad; počítače se obešly bez fyzických tlačítek myši, dostaly plně klikací skleněnou plochu a začaly podporovat vícedotyková gesta. V roce 2015 se vedle 12palcového MacBooku objevil Force Touch trackpad také u MacBooků Pro. U této technologie se dotyková plocha fyzicky nepohybuje; pomocí elektromagnetů simuluje pocit kliknutí, je odolnější a zároveň dokáže rozlišovat různou sílu stisku.

Vrátíme-li se do roku 2012: prvním počítačem s Retina displejem se stal MacBook Pro; u tohoto modelu zmizela z počítače optická mechanika i pevný disk a debutovalo čistě SSD úložiště, aby byl počítač rychlejší, tenčí a tišší. Požadavky profesionálů na rychlou práci s daty uspokojil u Retina MacBooků Pro z roku 2012 také port Thunderbolt umožňující vysokorychlostní přenos, který mimochodem v této produktové řadě debutoval už o rok dříve.

Profesionálové chtějí porty a tlačítka!

Řada MacBook Pro debutující v roce 2015 si připsala hned několik prvenství, přičemž uživatelé velmi pozitivně přijali zejména Force Touch trackpad. S modely z roku 2016 se Apple pokusil vytvořit dosud nejtenčí MacBooky Pro, což se mu podařilo. Mělo to však svou cenu, a to v podobě výrazného úbytku dříve běžných konektorů: místo HDMI, čtečky SD karet, Ethernetu a MagSafe měly počítače vedle 3,5mm jacku už jen porty USB‑C, které sice nabízely vysoké rychlosti, ale příslušenství typu USB‑C bylo tehdy mnohem méně rozšířené než dnes, takže se při používání strojů neobešlo bez adaptérů. Na to přišla i negativní zpětná vazba a Apple následně provedl změny.

Smíšené přijetí měl také jeden z inovativních prvků řady MacBook Pro 2016, Touch Bar: Apple nabídl místo funkčních kláves dotykový OLED proužek, který zobrazoval tlačítka podle právě používané aplikace. Uživatelé jej však ne vždy dokázali používat poslepu, takže ač šlo o velmi efektní řešení, někteří toužili po fyzických tlačítkách. Apple naštěstí naslouchal zpětné vazbě, takže některé modely nabízel s Touch Barem i bez něj a v roce 2021 se u 14- a 16palcových strojů s M1 Pro a M1 Max na boky vrátily i MagSafe, HDMI a čtečka karet. Poměrně krátký život měla i méně spolehlivá klávesnice s motýlkovým mechanismem (butterfly), kterou u rodiny MacBook Pro Apple zavedl v roce 2016 a v letech 2019–2020 zase vyřadil; nahradila ji klávesnice Magic Keyboard umožňující bezproblémové používání.

Platforma Apple, displeje Liquid Retina XDR a současnost

Apple zúročil zkušenosti získané návrhem procesorů pro iPhony a iPady i ve svých přenosných počítačích. V roce 2020 představil Apple M1, první platformu Apple s architekturou ARM64 určenou pro počítače Mac. Tento čip dostal 13palcový MacBook Pro a energetická efektivita nastavila v odvětví dosud nevídanou laťku; na podzim 2021 pak spolu s procesory M1 Pro a M1 Max debutovala dnešní podoba strojů ve 14- a 16palcovém provedení a modely s Intelem z nabídky vypadly. Rodinu procesorů M se konkurenci dosud nepodařilo v účinnosti dohnat; tyto stroje jsou rychlejší než kdy dřív a přitom nabízejí špičkovou výdrž a tiché chlazení.

Mezi novinky notebooků s procesory Apple M patří displeje Liquid Retina XDR využívající technologii mini‑LED. Tato technologie, která se v počítačích MacBook Pro objevila jako první, zajišťuje displej schopný zobrazit extrémní kontrastní poměr a jas, takže s notebooky MacBook Pro lze snadno dělat i profesionální foto a video práci, a to i pod širým nebem. K dalším novinkám u displeje patřilo zavedení technologie ProMotion s frekvencí 120 Hz, která umožňuje plynulejší posouvání a pohodlnější střih videa.

MacBook Pro navždy změnil, jak o profesionálních počítačích přemýšlíme a jak je používáme, a zároveň připravil půdu pro dnešní výkonné stroje s procesory Apple M, na nichž lze pracovat klidně deset až dvacet hodin bez obav z přehřívání hardwaru či vybití baterie.